První měsíc byl pro mne trošku náročnější, jelikož jsem dostala hodně letů takzvaných Turaroundů, což znamená, že v dané destinaci nevystupuji, pouze máme pauzu a vracíme se hned zpátky do Dubaje. Většinou to jsou lety, které mají méně než pět hodin. Ale všechno popořádku :)
První let jsem měla do Nigérie do Lagosu. Byl to takzvaný suppy let, což znamená, že bych se měla dívat a všechno si spíš tak vyzkoušet, podívat se kde co je a jak co funguje a nejlepší věc na tom byla, že na přistání a vzlet jsem měla tu možnost sedět v kokpitu s pilotama. Skvělý zážitek. O Nigérii toho moc nenapíši, jelikož to není moc bezpečná destinace, tak máme zakázáno jít mimo hotel. Večer, když jsme přistáli, tak jsme si dali véču a vínko s lidma co přišli dolu a šly spát. Druý den jsme odpočívali, já šla alespoň do fitka a pak vzhůru zpátky na let do Dubaje. Pro představu o Nigérii sem hodím pár fotek co jsem stihla pořídit z autobusu :)
Druhý suppy let na A380(to je to dvoupatrové)jsem měla do Londýna, což už byla o moc lepší destinace. Po přistání jsme s holkama hned vyrazili do centra, doteď si pamatuju ten skvělý pocit, když jsem ucítila ten čerstvý vzduch, po dvou měsících v 50ti stupňových vedrech v Dubaji. Po procházce centrem jsme si dali super véču v jedné místní hospůdce a vyrazili zpátky na hotel, jelikož jsme byly všechny uťapané, já padla do postele hned jak jsme přišly a spala do druhého dne jak mimino. :)
Následovalo pár Turaroundů, kde jsem si už všechno zkoušela a začínala si zvykat na prostředí letadla. S každým letem jsem nabírala více sebevědomí v tom co dělám. Nejskvělejší na září bylo to, že mi přijela Adélka<3, tak rovnou zaspamuju trošku fotkama z Dubaje :)
Mezitím co to byla Adélka jsem si odskočila na trošku delší let do Sao Paula. Sao Paulo, let, který trvá necelých 15 hodin. Abych pravdu řekla
maličko jsem se toho bála, jelikož to byl jeden z mých prvních letů a
takto dlouhý, ale nakonec vše proběhlo skvěle a psažéři byli zlatí, let
jsem si užila na plno :)
Poté co jsme dorazili do Sao Paula a
prošli veškerou kontrolou a scannery(nesmí se dovážet ovoce například-
pod obrovskou pokutou) jsme nastoupili do autobusu. Každý mi tvrdil, že v
Sao Paulo není co dělat, že je to spíše buisness město, ale my se sešli
skvělá parta, takže o zábavu bylo postaráno.
Je škoda, že je hotel tak daleko od centra a památky v Sao Paulu jsou od sebe hrozně daleko, takže jediné co, tak jsme šly na véču a druhý den jsem vyrazila s jedním klučinou z crew se alespoň projít po okolí, jelikož nikdo jiný nechtěl a všichni zůstávali na hotelu.
Po Sao Paulu jsem si ještě užila pár dní z Adélkou a pak už jsem měla do konce měsíce samé Turnarounds. :)
