26/6/2015 Lets go!

Jsem v Dubaji a žiju! Jsou tu tři ráno a já už jsem tak nějak zabydlená(pohazené věci po celém pokoji) a ležím ve své nové posteli. Mám hrozně smíšené pocity! Ale teď hezky pěkně dnešek od začátku.

Ráno jsem klasicky začala hodinu před odjezdem všechno nestíhat, ale nějakým způsobem se to zvládlo a ve 12 už jsme seděly s maminkou, bráškou a Adélkou v hospůdce na obědě a pořádným dobrým českým pivu! Po obídku jsme jeli na letiště, kde čekal tatínek a kamarádka Kája, naštěstí jsem měla zvážená zavazadla, takže jsem se nemusela na check-inu hádat o kila navíc. Paní byla velice příjemná, ale koukala jsem, že tam byl nějakej chlápek z emirates a ukecával lidi u check-inu jestli někdo nechce letět další den, jelikož letadlo bylo přebookované. Naštěstí se mě tohle netýkalo.

Na letišti bylo klasicky všechno sezení obsazené, tak jsme si koupili poslední kafíčko ve starbucks a šli si sednout ven. A kdo tam nevystupoval z autobusu! Celá posádka! No a to bych nebyla já aby se mi nestal nějaký trapas! Kousek od nás běžela malá holčička oblečená do letuškovskýho oblečku a celá posádka na ní mávala no a já si myslela, že je to na mě, tak jsem urputně mávala zpátky :D blbec no.. :D

Po smutném loučení jsem se ověšená jako vánoční stromeček doplácala ke gate číslo 8B a rovnou byl nástup mé skupiny, takže jsem se nestihla ani rozkoukat a už jsem mířila do letadla, kde na mě těsně před nástupem čekal ještě tatínek, aby mi popřál hezký let.

Hne při nástupu už na mě mával kamarádky kamarád z tréninku a pomohl mi z kufrem až dozádu, kde bylo moje sedadlo. Za celou dobu jsem nebyla ani schopná zapnout filmy nebo hry a akorát jsem sledovala posádku co dělají a představovala si, jak jednou možná taky budu na jejich místě. Po vzletu za mnou přišel vedoucí kabiny, že mají problémového pasažéra a tohle normálně nedělají, ale zda bych se mohla prohodit z místa od okénka na místo uprostřed. Samozřejmě to je jasné! Po servisu mě vzali do zadní části letadla a pak mi jedna letuška ještě s kamarádčiným kamarádem ukázali letadlo! Provedli mě až do první třídy, kde na mě čekal vedoucí letu se šampaňským! No pohádka! Pak jsem dostala ještě nějaký čokoládový dezert a mejdýlka z první třídy a šli jsme do zadu, kde byl zbytek posádky a kde jsem také strávila skoro celý zbytek letu. Všichni byli skvělý a atmosféra byla hrozně příjemná. Jedna holčina z Česka, která byla zrovna na palubě mi říkala, že co se týče posádky, tak tohle byl moc fajn let. Užila jsem si to od začátku do konce a myslím, že si tento let budu pamatovat celý život. Po přistání mne hned u východu vyzvedla paní ze zákaznického servisu, na letišti se vyplnilo pár formalit a hurá do Sarabu :D  Musím běžet spát, jelikož mě čeká zítra vstávání v pět ráno. Pokračování brzy! 

1 den do od letu!

Wow.. pamatuji si jak to bylo 72 dní a říkala jsem si, že mám ještě moře času a najednou je to už zítra. Ještě mi to pořád nedochází, ale nervy mi pracují již od neděle. Nikdy jsem netušila, že až takový nervák vůbec jsem. Každý den se budím v půl páté ráno s tím, že se mi zdál nějaký děsivý sen. Ale to přejde, určitě je to tím, že každý den přijde někdo s kým se musím rozloučit a posledních pár dní to byl každý den někdo kdo mi je velice blízký. Ale dost smutnění, nová zkušenost a nový život mě čeká už zítra!
Mimochodem ještě pár týdnů zpátky jsem byla hrozná frajerka a myslela si, že začnu balit už prvního června, ať to mám všechno vklídečku a pohodičce a co myslíte kdyj sem začala? Včera!! To jsem celá já! :D V jednom kufru mám zabalenou kosmetiku, léky a botičky a do druhého jsem nacpala hadry. A to jsem balila stylem, že do kufru odložím to co nosím pořád a mimo kufr dám to co nosím občas a prokonzultuju s Adélkou jestli má cenu si to brát s sebou. No a co myslíte, že se stalo? Nevejde se mi tam ani to co nosím pořád, takže s Adélkou budeme dneska odpo probírat celý kufr a potřebuju slyšet co si prostě nemám brát, jelikož já jsem na balení neschopná nejspíš :D
No a jinak mi psala moje spolubydlící, že už je v dubaji a posílala mi fotečky našeho bytu! Pouze tedy svého pokoje, protože ostatní pokoje jsou zamčené a vypadá to, že tam dorazila jako první z nás tří. Jsme hrozně zvědavé, kdo bude ta třetí spolubydlící každopádně Teodora(ta co už tam je) působí po psání hrozně mile, tak mám radost, snad bude taková i v reálu :)

Hrozně se mi náš nový byteček líbí. No a jinak dneska dobalím poslední věci a letím k babičce na KOPROVKU, na kerou už mám asi půl roku chuť a rozhodla jsem se, že si ji prostě musím dát než odletím. Odpoledne mám sraz ještě se dvouma kamarádama a večer už si chci jen užít vklidu s našima :) No a zíííítra hurááááá na letiště. Další článek už budu pravděpodobně psát z letadla čí z Dubaje! Samozřejmě se pokusím ho napsat hned jak to bude možné:)

5 days to go! Ubytování, víza, letenky.. juch! :D

Tááák máme tu pět dní do odjezdu. Dříve jsem počítala dny do odjezdu a teď si říkám kolik dnů mi tu ještě zbývá, přijde mi, že absolutně nic nestíhám. :D
Minulý týden jsem měla rozlučku, sešlo se mi spoustu kamarádů, tak jsem z toho měla radost a tentýž den mi přišly letenky, vízum, a ubytování. Budu bydlet v Sarab building. Jojo to je přesně takové to, když si říkáte jakou budovu nechcete- mimochodem, ještě dva týdny zpátky jsem si z toho dělala srandu, jak určitě schytám Sarab. No a ráno se probudím podívám se na náš společný whatsapp a holčiny z UK psaly ať se všechny podíváme na náš portál, že už tam mají ubytování. Otevřela jsem portál a obrovským písmem SARAB :D. Zděsila jsem se, protože jediné fámy, které jsem slyšela o Sarabu je, že je to v poušti, uprostřed ničeho. Super!
Ihned jsem si začala hledat informace o Sarabu, ve finále jsem z téhle budovy nadšená! Je to sice daleko od centra (30minut autobusem všude), ale fáma o budově, která je uprostřed ničeho je opravdu jenom fáma. Za těch pár let se tam stihla vybudovat fungl nová Costa, restaurace a tááák je to taková malá vesnička, složená jen z CabinCrew a říká se, že je to jedna velká komunita a rodinka, navíc každá z budov má vlastní bazén saunu a fitko- celkem je tam pět budov.
Ještě tentýž den jsem si našla skupinu na FB, kde jsou pouze lidé žijící v Sarabu a začala pátrat po své spolubydlící, které mám nejspíš dvě, jelikož mám pokoj C, tudíž někdo musí být v pokoji A a B. Chvíli na to se mi ozvala jedna holčina co má stejné datum tréninku jako já, že bydlí v béčkovém pokoji( já mám C) jupíííí! Je to Bulharka Teodora, hrozně milá, tak jsem měla radost. Přidala jsem příspěvek do skupiny o Sarabu a snažila se vypátrat spolubydlící A. Za pár hodin se mi ozval klučina, že v našem pokoji bydlel před námi a jaké mám písmeno pokoje. Tak jsem mu poslala zprávu, že C a on, že to býval jeho pokoj a že tam bydlel tři roky, že to tam je skvělé, ale nyní se stěhuje do vlastního. No a rovnou mi poslal i fotky :) Mimochodem je super, že všechny tři budeme NEW JOINERS.

Jinak kamarádka a lidé na skupině mi psali různé informace o Sarabu a upřímně, jsem hrozně ráda, že jsem dostala tuto budovu a hrozně se těším! Všechno co mi psali lidé co tam bydlí zní skvěle! :) Samozřejmě budovy v centru jsou centrum, to je nejlepší, ale to se poštěstí jen málo lidem a je tam 2000 lidí na čekačce.

Nooooo a jinak každý den se loučím s každým posledním dne v Praze! Včera jsem se pustila do lehkého balení a předeprala si všechny věci co mám a buď je poté zařadím do skříne nebo zabalím do kufru. Vůbec nevím, kde začít je toho spousta a dny se krátí! Navíc zjišťuji, kolik věcí jsem chtěla stihnout a prostě NESTIHÁM! :D

A380 a B777 here I come!

Táááák říkala jsem si, že bych mohla přidat další novinkou, kterou jsem se dozvěděla včera.
Po skvělém punkově stráveném víkendu s Adélkou na Votvíráku, kde bylo celý víkend vedro na padnutí, upozorňuju, že 33 stupňů maximálně(vůbec nevím jak přežiju nynějších 50 stupňů v Dubaji :D ), se mi v neděli těsně před odjezdem podařilo zapnout přes Adélky mobil wifi. Na naší whatsappové skupině psala holčina, že má stejnou Induction Specialist jako já, a že už jí přišel email s tím, na kterých letadlech bude létat. Celá natěšená jsem se pokoušela otevřít email a povedlo se! Ano taky tam byl email! Rychle jsem to přelétla očima a velkými zelenými písmeny tam byla napsaná letadla Boeing 777 a AirbusA380 juchůůůůůů!! Tak jsem měla radost a ještě mám, ale zároveň mi tímhle mailem začína připadat všechno realnější a reálnější a začínám se maličko bát toho nového neznámého a mívám čím dál tím vice chvilky kdy je mi smutno. No a jinak jsem dneska byla na očkování proti žluté zimnici tak uvidíme co mi to udělá/ neudělá, říká se, že tahle je nejhorší, ale každý na to reaguje jinak a já zatím měla všechny vakcíny v pohodě, tak snad bude i tahle :)
Hrozně se to krátí, za 12dní letím!

S Adélkou na Votvíráku :P

Méně než tři týdny! COUNTDOWN!

Tááák dneska je to přesně 20 dní do odjezdu. Strašně rychle se to krátí a snažím se si užívat každý den doma nebo s kamarády. Dneska mi to zrovna překazila taková zlá kamarádka chřipka :( Určitě to bude kvůli tomu očkování, přeci jen je to během posledních pár týdnů obrovský zásah do organismu. No nic snad mě to brzy přejde a já budu zas fit :)
Zrovna včéra jsem si koupila svůj první kufr, snažila jsem se vybrat co nejlevnější, jelikož se jedná pouze o převoz věcí. Po dlouhém pátrání jsem sehnala obyčejný z Tesca za 500, tak uvidíme co vydrží. Postupně už mám v plánu odkládat si věci, které si chci vzít s sebou do kufru, ať to balení není tolik hektické. Minulý týden jsem začala i s nákupy a musím řict, že ikdyž kupuji jen to důležité, žádné blbosti, tak peníze pěkně letí.

Zlatíčka moje :)

Tenhle výhled mi bude chybět! :)

Jinak dnes mi psala kamarádka co akorát přiletěla, že zatím má smíšené pocity a že je to tam celkem hektické a celé zmatené, tak jsem z toho taková maličko nervózní, ale co už, první dny jsou vždycky zvláštní, ať už se jedná o první den ve škole, nové práci, vždycky je to něco nového a než se člověk se vším seznámí chviličku to trvá. Docela mě i uklidnily holky na Whatsappu. Nedávno jsme si udělaly s pár holkama(Réka z Maďarska, Camila z Brazílie, Carolina z Portugalska, Prissy z Německa, Sophie z UK a Elsa z Řecka) a všechny si tam píšeme rady a tipy co jsme se kde dočetly, navzájem se podporujeme a pomáháme, je to takový milý, že vím, že přijedu a alespoň tam někoho budu "znát". Paralelně vznikla ještě jedna skupina, kde jsme všichni z Facebookový skupiny, kteří máme stejné datum odjezdu, ale ta už je moc velká a neosobní abych pravdu řekla :)

Pokud by někoho napadlo o čem teď poslední dny psát nebo by někoho něco zájímalo, moc ráda uvítám jakékoliv nápady :)