1 den do od letu!

Wow.. pamatuji si jak to bylo 72 dní a říkala jsem si, že mám ještě moře času a najednou je to už zítra. Ještě mi to pořád nedochází, ale nervy mi pracují již od neděle. Nikdy jsem netušila, že až takový nervák vůbec jsem. Každý den se budím v půl páté ráno s tím, že se mi zdál nějaký děsivý sen. Ale to přejde, určitě je to tím, že každý den přijde někdo s kým se musím rozloučit a posledních pár dní to byl každý den někdo kdo mi je velice blízký. Ale dost smutnění, nová zkušenost a nový život mě čeká už zítra!
Mimochodem ještě pár týdnů zpátky jsem byla hrozná frajerka a myslela si, že začnu balit už prvního června, ať to mám všechno vklídečku a pohodičce a co myslíte kdyj sem začala? Včera!! To jsem celá já! :D V jednom kufru mám zabalenou kosmetiku, léky a botičky a do druhého jsem nacpala hadry. A to jsem balila stylem, že do kufru odložím to co nosím pořád a mimo kufr dám to co nosím občas a prokonzultuju s Adélkou jestli má cenu si to brát s sebou. No a co myslíte, že se stalo? Nevejde se mi tam ani to co nosím pořád, takže s Adélkou budeme dneska odpo probírat celý kufr a potřebuju slyšet co si prostě nemám brát, jelikož já jsem na balení neschopná nejspíš :D
No a jinak mi psala moje spolubydlící, že už je v dubaji a posílala mi fotečky našeho bytu! Pouze tedy svého pokoje, protože ostatní pokoje jsou zamčené a vypadá to, že tam dorazila jako první z nás tří. Jsme hrozně zvědavé, kdo bude ta třetí spolubydlící každopádně Teodora(ta co už tam je) působí po psání hrozně mile, tak mám radost, snad bude taková i v reálu :)

Hrozně se mi náš nový byteček líbí. No a jinak dneska dobalím poslední věci a letím k babičce na KOPROVKU, na kerou už mám asi půl roku chuť a rozhodla jsem se, že si ji prostě musím dát než odletím. Odpoledne mám sraz ještě se dvouma kamarádama a večer už si chci jen užít vklidu s našima :) No a zíííítra hurááááá na letiště. Další článek už budu pravděpodobně psát z letadla čí z Dubaje! Samozřejmě se pokusím ho napsat hned jak to bude možné:)